Většina dnešních moderních zrcadlovek i kompaktů má expoziční automatiku na celkem vysoké úrovni a proto se nemusíme bát ji využívat.
Většina dnešních moderních zrcadlovek i kompaktů má expoziční automatiku na celkem vysoké úrovni a proto se nemusíme bát ji využívat. Ovšem někdy nastanou situace, kdy je pro dokonalé výsledky lepší pracovat v poloautomatickém či ručním režimu. Dnes si něco povíme o poloautomatických scénických režimech.
Využijeme je zejména v případech kdy:
Nechcete-li mít pouze tuctové snímky, zkuste využít poloautomatické expoziční režimy a sami uvidíte rozdíl ve výsledcích. Principem poloautomatického expozičních režimů je to, že si něco málo nastavíte vy a automatika nastaví vše ostatní.
Fotoaparát nastavuje clonu a čas, uživatel ovlivňuje (dle situace a světelných podmínek) citlivost, vyvážení bílé, režim blesku či korekci. Tento režim je vhodný pro všechny situace, kdy není čas řešit clonu/čas například při reportážní fotografii.
Nastavíte pevný čas expozice a fotoaparát dopočítá clonu pro optimální expozici. Využijete v případě dynamických fotografií, jakými jsou například sportovní akce, kdy je nutné buďto zmrazit čas nebo záměrně delšími časy zdůraznit pohyb.
Zvolíte si clonu, se kterou chcete fotografovat, a fotoaparát dopočítá expoziční čas. Využijete v případech, kde potřebujete mít kontrolu nad hloubkou ostrosti. Typický příklad je portrétní nebo krajinářské fotografie.
Řídíte expozici sami, nastavujete tedy jak čas, tak clonu. Tento režim může být pro méně zkušené fotografy obtížný. Výhoda tohoto režimu spočívá v naprosté kontrole fotografujícího nad výslednými snímky, nevýhoda je, že musíte znát odpovídající hodnoty času/clony.